Silueta

Martina Lašová

Orientální tanec v Kladně

O tanci

Původ orientálních tanců je zahalen tajemstvím minulosti, ale mnozí se domnívají, že tyto tance jsou staré mnoho tisíc let. Někteří vidí jejich původ v chrámových tancích oslavujících bohyni plodnosti a Matku Zemi. Jiní se domnívají, že orientální tance vznikly původně jako tanec rodiček, protože pohyby orientálních tanců napomáhají při porodu dodnes. Asi už nikdy přesně nezjistíme, kdy a kde orientální tance vzniky, což nám ovšem nebrání užívat si jejich pozitivních účinků na ženské tělo i duši.

Základními pohyby orientálního tance jsou kroužení, vlnění a osmičky v oblasti břicha, boků a pánve, doplněné ladnými pohyby rukou. Každá žena tančí svůj tanec vlastním způsobem a dává tak najevo své momentální pocity a svou individualitu. Kromě radosti z tance a ze splynutí s hudbou přináší orientální tance také mnoho pozitivních zdravotních účinků. Mezi nejznámější patří zpevnění svalstva v oblasti zad a pánve, zvýšení pohyblivosti kloubů a také nemalé terapeutické účinky při typicky ženských fyzických i psychických potížích. Ženy se naučí pracovat s prapůvodní ženskou energií, která jim umožní objevit svou pravou ženskost, krásu a sebevědomí. Příjemnou formou tak žena mění nejen vztah sama k sobě, ale i ke druhým lidem.

Rozmanitost a zdobení kostýmů umožňuje ženám rozvinout svou fantazii, kterou při denním oblékání mnohdy drží na uzdě. Základem většiny kostýmů je dlouhá sukně nebo široké kalhoty, často z mírně průsvitné látky, nahoře přepásané pásem zdobeným penízky nebo třásněmi. Orientální tanec se často tančí s odhaleným bříškem, aby vynikly jeho precizně nacvičené pohyby. Zdobená podprsenka nebo top se vzdušnými rukávy nebo i bez nich dotváří základní kostým tanečnice. Tanečnice při tanci využívají také rekvizity, jako jsou svíčky, závoje nebo šavle, a rozmanité rytmické nástroje, například činelky. Doprovodná hudba je tradiční, orientální, v poslední době i moderně zpracovaná arabská nebo dokonce i evropská hudba.